Tři křesla, která zachránila náš obývák před chaosem
Když se nám do obývacího pokoje nastěhovala pohovka o rozměrech dva metry třicet, najednou zbylo místo jen na jednu zeď. Přesně takhle to u nás vypadalo, dokud jsem neobjevil kouzlo dobře zvolených křesel. Nečekejte žádné vycpávky z katalogu. Mluvím o konkrétních kusech nábytku, které řeší reálné problémy. Třeba ten fakt, že na malé garsonce prostě nemůžete mít klasickou sedačku pro čtyři lidi, ale zároveň potřebujete, aby se sem vešli přátelé na pivo. A pak jsou tu ty noci, kdy přijede teta z Hradce a vy nemáte postel. Tady vstupují do hry living room armchairs, které toho zvládnou víc, než si myslíte.
První kousek, který u nás zabral místo u okna, je křeslo s praktickým úložným prostorem. Ještě před pár lety bych si myslel, že taková věc je jen marketingový trik. Pak jsem ale zjistil, že dovnitř se dá nacpat deka, dva polštáře a ještě rezervní role toaletního papíru. Zní to šíleně, ale když máte obývák zároveň ložnici, centimetr se počítá. To křeslo má pevný dřevěný rám a pod sedákem se skrývá prostor, který u běžného nábytku jen zívá prázdnotou. Na první pohled vypadá jako běžné křeslo, ale stačí nadzvednout sedák a máte před sebou bednu. Skvělé pro uklízení věcí, které nechcete mít na očích, ale zároveň je potřebujete mít po ruce.
Ovšem pokud vaše obývací pokoje zažívají pravidelné nájezdy přátel nebo rodiny, pak narazíte na klasický problém. Kde všichni spí? Rozkládací gauč je fajn, ale zabírá místo, které často nemáte. A klasická postel v obýváku? To už zavání ubytovnou. Tady přichází na řadu křeslo, které se dokáže proměnit v lehátko. Konkrétně mám na mysli model s click-clack mechanismem, který funguje tak jednoduše, že to zvládne i vaše babička. Opěradlo sklopíte jedním pohybem a rázem máte rovnou plochu. Na rozdíl od starých rozkládacích křesel tady nemusíte vytahovat žádné složité součástky. Prostě zatlačíte a je to.
Podobný typ nábytku, který stojí za zmínku, je takzvaný sofa bed, i když v křeslovém provedení. Neplést s pohovkou. Je to kompaktní křeslo, které se po sklopení změní na jednolůžko. U nás doma máme jeden kus s dvaceticentimetrovým foam mattress a slatted frame. To není jen tak něco. Když na tom někdo spí tři noci v kuse, neprobudí se s vylomenými zády. Kvalitní pěna drží tvar a laťkový rošt zajišťuje prodyšnost. Přes den to vypadá jako běžné křeslo, večer z toho máte postel. A když přijde ráno, jen složíte zpátky a je po problému. Žádné skládání spacáků, žádné nafukovací matrace.
Zásadní věc, na kterou jsem přišel až po pár letech, je materiál. Pokud máte v obýváku domácí mazlíčky nebo malé děti, vyhněte se světlým látkám jako čert kříži. U nás jsme zvolili variantu s velvet upholstery a je to jedna z nejlepších investic. Sametový povrch sice vypadá elegantně, ale je překvapivě odolný. Kapka vína? Stačí rychle otřít vlhkým hadříkem. Kočičí drápky? Samet se netrhá tak snadno jako len nebo bavlna. Navíc na dotek působí díky krátkému vlasu příjemně teplým dojmem, což se v zimě hodí. Jen pozor na výběr odstínu. Tmavě šedá nebo hořčicová jsou vděčné, zatímco bílá nebo krémová vás donutí uklízet každý druhý den.
A teď k tomu, co mi na začátku unikalo. Křesla nemusí být jen doplněk. Mohou být hlavním prvkem, pokud zvolíte správný typ. Třeba to křeslo z našeho obýváku, které denně používáme na čtení, se v nouzi změní na nouzové lůžko. Klíčem je pull-out sofa mechanismus, tedy vysouvací část, která se schovává pod sedákem. U křesla to funguje úplně stejně jako u pohovky, jen v menším měřítku. Vysunete spodní díl, přiklopíte polštáře a máte rovnou plochu na spaní. Nevýhoda? Zabere to o pár centimetrů víc místa, když je rozložené. Výhoda? Nemusíte kvůli návštěvě složitě stěhovat nábytek.
Kdybych měl poradit jednu věc, kterou jsem sám pochopil až po několika výměnách, je to testování v obchodě. Nespoléhejte jen na fotky a recenze. Sedněte si do křesla, zkuste mechanismus, prohmatejte látku. Často narazíte na to, že zdánlivě dokonalý kousek má krátký sedák nebo naopak příliš vysoká opěradla. A pokud plánujete living room armchairs využívat i na spaní, vezměte s sebou někoho, kdo se vejde a otestuje délku. Moje máma měří sto sedmdesát centimetrů a u jednoho křesla jí nohy přečnívaly o deset centimetrů. To už není komfortní, to je mučení.
Nakonec se vše točí kolem jednoho prostého faktu. V obýváku trávíme čas, odpočíváme, bavíme se a občas i spíme. A proto by každý kus nábytku, ať už je to křeslo nebo stůl, měl sloužit více účelům. Křeslo s úložným prostorem schová deky, křeslo s click- clack mechanismem se promění v lehátko a křeslo s foam mattress zvládne i několikadenní návštěvu. Nevyhazujte peníze za nábytek, který jen stojí a kouká. Hledejte kousky, které se přizpůsobí vašemu životu. U nás to zachránilo nejen místo, ale i pár rodinných hádek o tom, kdo bude spát na gauči a kdo na zemi s polštářem pod hlavou.