Provence style interiéry: Kousek francouzského slunce ve vašem obýváku
Klíčem k úspěchu je promyšlený layout. Můj balkon má tvar obdélníku, takže jsem nábytek umístila podél jedné delší stěny. Protější stranu jsem využila na závěsné police a zelené rostliny. Tím vznikla přirozená zóna pro spaní a pro posezení. Když rozložím sofa bed, mám nohy volně, nikde nic netlačí. Zároveň se mi podařilo zachovat průchod k zábradlí, abych mohla zalévat květiny. Všechno je otázka měření a zkoušení. Nedělejte si iluze, že koupíte první kus nábytku z internetu a bude sedět. Vezměte metr, obkreslete si půdorys na papír a simulujte pohyb. Jinak skončíte s pohovkou, která blokuje dveře do b
Když se řekne home office desk, většina z nás si představí masivní dubovou desku a kancelářskou židli. Ale co když ten stůl může být zároveň i úložným prostorem nebo součástí pohovky? Jde o to, vybrat kus nábytku, který se večer promění. Mně osobně zachránila situace pohovka s velkým úložným prostorem pod sedákem. Přes den na ní sedím s laptopem, večer vytáhnu pár polštářů a mám z ní pohodlné lehátko. A ten prostor dole? Tam zmizí všechny kabely, nabíječky a papíry, které by jinak kazily dojem z pracovny. Žádné nepořádek, žádné stresování, že za hodinu přijde návštěva. Stačí jen zasunout klávesnici a zatáhnout zip polštáře. Funguje to skvěle, i když máš byt o třiceti metrech čtverečn�
Největší výzva pro mě byla předsíň a malý obývák, kde jsem chtěla zachovat lehkost Provence, ale zároveň pojmout sezení a spaní pro hosty. Klasická rozkládací pohovka by zabrala příliš místa, a tak jsem zvolila kompaktní pull-out sofa. Pod sedákem se skrývá kovová konstrukce, která se vysune a na ni se natáhne pevná deska. Na ni jsem dala samostatnou foam mattress o výšce 18 centimetrů. Ta pěna je dost pevná, aby se v ní netopila páteř, a přitom měkká na ležení s knihou. Když pohovka není rozložená, působí jako křeslo pro dva, s rovným čalouněním ve slonové kosti. Design jsem oživila polštářem s potiskem olivových větviček. Hosté si tu pochvalují, že se nemusí vysvlékat z džínů – prostě si lehnou a spí jako ve francouzské sala
Další past, do které jsem spadla, byla cena. Levné pull-out sofa vypadají na e-shopu skvěle, dokud nepřijedou domů a nezkusíte na nich spát. První, co jsem si pořídila, mělo výsuvnou část z tenoučké překližky, která se po týdnu prohnula do tvaru banánu. Tehdy jsem pochopila, že slatted frame není luxus, ale nutnost. Investovala jsem do modelu s dřevěnými laťkami od sebe vzdálenými max pět centimetrů a s foam mattress o tloušťce šestnáct centimetrů. Ta pěna se přizpůsobí tělu, ale zároveň drží tvar, takže na gauči můžete sedět celý den a večer se vyspat jako v hotelu. Nikdy nelitujte peněz za to, co dělí váš spánek od podl
A co když máš v plánu přijmout hosty na delší dobu? Pak už se nevyhneš pořádnému spaní. Tady přichází ke slovu sofa bed, tedy pohovka, která se promění v celou postel. Důležité je, aby měla pevný rám a kvalitní kovový mechanismus, který vydrží každodenní skládání. Všímej si, zda má vestavěné úložiště na ložní prádlo. Protože nic není horšího, než když musíš polštáře a deky skladovat v krabici pod postelí. S úložným prostorem v sedačce máš všechno po ruce. Přes den schováš deku, večer ji prostě vytáhneš. A tvůj home office desk zůstává čistý a připravený na práci. Kombinace těchto dvou prvků ti ušetří nejen místo, ale i nervy při úklidu před příchodem hos
První překážka, na kterou narazíte, je úložný prostor. Francouzsky vzdušný vzhled vyžaduje méně nábytku, ale vy doma potřebujete schovat deky, boty a sezonní věci. Zde přichází na řadu chytré kusy. Postel v ložnici nemusí být jen na spaní. Pořídila jsem si čalouněnou bed with storage, širokou 160 centimetrů, s hlubokým výklopem pod matrací. Pod dvěma dřevěnými víky zmizí tři zimní péřovky, polštáře a dvě sady ložního prádla. Matrace leží na pevném slatted frame, který umožňuje proudění vzduchu, takže se látka nepotí. Samotný rám je z borovice s vápenným nátěrem, který časem přirozeně zešedne. Když k tomu přidáte jednoduché noční stolky z recyklovaného dřeva, máte dojem, že spíte ve venkovském domě u Aix-en-Provence, a ne v paneláku na sídli�
Jedna věc, kterou jsem se musela naučit, je neboj se prasklin a škrábanců. Dřevěný stůl, na který jsem pořídila ubrus z režného plátna, dostal od horkého hrnce bílou kruhovou stopu. První týden jsem ji chtěla přebrousit. Pak jsem zjistila, že právě tahle nedokonalost dělá místnost živou. Francouzi by řekli „vécu" – prožité. Když máte v obýváku dvoumetrovou pohovku, která se z jedné strany rozkládá a veze pod sebou úložný box na polštáře, a druhá strana je pevná, musíte se smířit s tím, že látka po pár letech získá patinu. A to je přesně to, co chc