5 situací, kdy přijdete o slevu na dítě

Častým omylem je, že rodiče zakazují dětem obrazovky, ale sami u toho sedí u počítače. Dítě pak vnímá pokrytectví a pravidla přestane respektovat. Další chybou je trestat dítě za porušení limitu, ale svoje vlastní překračování přehlížet. Místo toho si stanovte systém, kde každý, kdo překročí čas, má za úkol připravit večeři nebo uklidit stůl. Tím se pravidla stanou férovými a děti pochopí, že zodpovědnost platí pro všechny.

Pozor také na děti, které jedí jen mixovanou stravu, odmítají kousat, dusí se nebo mají časté záněty středního ucha. To může souviset s nesprávným postavením jazyka, špatným polykáním nebo ochablým svalstvem, což se později projeví i v řeči. Logoped se zabývá i orofaciální stimulací a nácvikem správného dýchání nosem. Pokud si nejste jistí, zda je vývoj vašeho dítěte v normě, zajděte na konzultaci – logoped vás buď uklidní, nebo s vámi začne pracovat. Rodičovská intuice je často spolehlivější než čekání na to, až se problém stane zjevným.

Když dítě pravidlo poruší, nehledejte vinu, ale řešení Důležité je, jak reagujete, když dojde k porušení. Nejdřív se zeptejte, co se stalo a proč se to podle něj stalo. Možná zjistíte, že pravidlo bylo nejasné, příliš přísné, nebo že dítě mělo špatný den. Vyslechněte ho, a pokud jde o drobnost, připomeňte pravidlo a dejte šanci napravit. Pokud jde o závažnější porušení, domluvte se na logickém důsledku – třeba že uklidí to, co rozházel, nebo že si sedne a promyslí, jak to příště udělat jinak. Vyhněte se křiku a výhrůžkám, které nic neřeší a jen zvyšují napětí.

Typickou chybou je držet dítě příliš dlouho a nedat mu prostor k samostatnému pokusu. Dítě si musí osahat, jaké to je, když se kolo nakloní, a jak tomu čelit. Dopřejte mu proto chvíle, kdy jede samo, i když jen na tři metry. Pochvalte každý pokus, ale vyhněte se přehnanému nadšení, které by mohlo vytvořit tlak. Pokud dítě pláče nebo se vzteká, přerušte nácvik a vraťte se k odrážedlu. Nechte ho, ať si odpočine, a za pár dní to zkuste znovu — mozek potřebuje čas na zpracování pohybových vzorců.

Zásadní komplikace nastává také při změně zaměstnání rodiče. Pokud v průběhu roku přejdete k jinému zaměstnavateli, musíte mu předat potvrzení o výši příjmů od předchozího zaměstnavatele. Bez tohoto potvrzení nelze nárok na zvýhodnění uplatnit, a to ani zpětně. Zaměstnavatelé na tuto povinnost často neupozorní a rodič zjistí ztrátu nároku až při ročním zúčtování. Řešením je vyžádat si potvrzení písemně a předat ho novému zaměstnavateli nejpozději do konce měsíce, ve kterém jste nastoupili. Pokud to nestihnete, můžete slevu uplatnit pouze v ročním daňovém přiznání – ale pozor, to musíte podat sami, jinak o ni přijdete.

Typickou chybou je přechod na nočník v době, kdy je rodina pod tlakem – při stěhování, narození sourozence nebo nástupu do školky. Dítě na změny reaguje regresí. Pokud už začnete a přestane spolupracovat, nemusíte to brát jako porážku. Na měsíc vraťte pleny a zkuste to znovu za pár týdnů. Důležité je, aby byl nočník spojen s pozitivními emocemi. Když dítě zvládne první úspěch, oslavte to – ale ne jídlem ani sladkostí. Stačí, když mu řeknete, že je šikovné.

Největší chybou, kterou rodiče dělají, je srovnávat své dítě s ostatními. Každé dítě má jiné tempo — někdo jezdí bez koleček ve čtyřech letech, jiný potřebuje šest let. Pokud budete tlačit, výsledkem je stres a strach, který se může táhnout celý život. Místo toho sledujte signály: dítě, které se samo ptá na kolo bez koleček, je připravené. Dítě, které se kolu vyhýbá, ještě není. Respektujte jeho hranice a oslavte každý malý pokrok. Za pár týdnů se bude smát a jezdit s vámi na výlety — a vy si oddychnete, že jste to zvládli bez zbytečných slz.

Daňové zvýhodnění na dítě je jednou z nejčastěji využívaných rodinných úlev. Přesto se mnoho rodičů dostane do situace, kdy o tuto slevu přijde, aniž by to předem tušili. Nejde přitom o výjimečné případy – stačí změnit zaměstnání, přivýdělek nebo jen zapomenout na jednu administrativní povinnost. Znát rizikové situace se vyplatí, protože vrácení přeplatku nebo doplacení daně může nepříjemně zasáhnout rodinný rozpočet.

Prvním krokem je rozpoznat signály, že dítě je na nočník zralé. Patří sem schopnost vydržet suché pleny alespoň dvě hodiny, pravidelná stolice ve stejnou denní dobu a zájem o to, co se děje na toaletě. Dítě by mělo umět sdělit, že potřebuje čůrat nebo kakat, byť jen gesty. Důležité je také, aby umělo samostatně sundat kalhoty. Tyto dovednosti se obvykle objevují mezi osmnáctým měsícem a třetím rokem.