Glamour interiér: Když malý byt potká velký styl
interiérový design hraje roli, ale praktičnost vítězí. Pokud máte kuchyni otevřenou do obýváku, zvažte povrch sedačky, který snadno otřete. Materiál jako velvet upholstery je sice krásný na dotek a dodá interiéru luxusní nádech, ale v kuchyni se rychle zašpiní od olejových par nebo rozlitého vína. V praxi se osvědčuje spíše mikrovlákno nebo technická látka s ochrannou vrstvou. Pokud ale toužíte po sametu, vyberte tmavší tóny jako antracit nebo tmavě zelenou, které skryjí fleky. K tomu přidejte pár odnímatelných polštářů v kontrastní barvě, abyste zklidnili přechod mezi jídelním stolem a gaučem. Nikdy nesmíte zapomenout na úložný prostor pro polštáře samotné. Ideální je skříňka v kuchyňské lince poblíž sedací soupravy, kam se večer snadno schova
Když už mluvíme o spánku, nemůžu vynechat zmínku o matracích. V malém bytě není místo na dvě oddělené postele, a tak jsem dlouho hledala řešení, které by vyhovovalo mým zádům i partnerovým. Nakonec jsme zvolili variantu s výsuvnou pohovkou, která má samostatný rošt z latěk. Než jsem přišla na to, jak navrhnout malý kuchyňský nábytek kout s integrovaným spaním, zkoušela jsem tři různé typy. Nejlepší se ukázala být kombinace dřevěného laťkového roštu a pěnové matrace o tloušťce 16 cm. Ta se dá snadno srolovat a schovat do skříně pod schody. Použili jsme i kovový rám, který se dá vyklopit na stěnu, a tak přes den nezabírá místo. Když přijde noc, jednoduše ho sklopíme a přidáme matraci - je to jako kou
Zásadní roli hraje materiál, na kterém spíte. Klasická pěnová výplň bývá měkká na omak, ale po hodině ležení se do ní propadáte jako do bažiny. U toho mého kousku je použita sendvičová konstrukce. Vrchní vrstva tvoří paměťová pěna, která se přizpůsobí tělu. Pod ní je pevnější jádro, které drží páteř rovně. Když si k tomu připočtete samostatnou matraci z hrubší pěny o síle šestnáct centimetrů, dostanete kombinaci, která předčí lecjakou hotelovou postel. Tloušťka matrace je zásadní. Pokud ji použijete na vyklápěcí ploše, musí být dostatečně tlustá, aby vyrovnala nerovnosti rámu. Zároveň nesmí být příliš těžká, aby se dala snadno sklopit. Všechno se
Zásadní chybou začátečníků je, že barvy testují jen na malém vzorku. Vezměte si domů celý vzorník a nalepte ho na zeď v různých výškách. Podívejte se na něj při umělém osvětlení, při denním světle i při zapnuté lampě s teplou žárovkou. Moje kamarádka Markéta si vybrala odstín podle lístečku v obchodě a v jejím obýváku pak stěny vypadaly jako zamlžené okno. Musela překrejvat. A to ještě měla štěstí, protože v jejím bytě nebyl žádný rozměrný kus, jako je velký pull-out sofa, který by celou paletu ještě víc zkresloval. Pokud plánujete kombinovat odstíny, udělejte si na zdi dva pruhy vedle sebe a nechte je tam týden. Pak teprvě objednávejte ba
Když si to všechno sečtu, vychází mi, že inteligentní domácnost není o složitých systémech. Je to o tom, aby každý předmět v bytě dělal víc, než se od něj čeká. Moje pohovka je zároveň gauč na film, postel pro hosty, skříň na ložní prádlo a designový prvek. Nezabírá místo navíc. Nevyžaduje žádné další příslušenství. Stačí jedna promyšlená investice a váš domov rázem získá novou dimenzi. Věřte mi, že až budete příště řešit, kam uložit složenou deku nebo jak ubytovat sestřenici, vzpomenete si na tuhle zkušenost. A možná se podíváte na svůj gauč úplně jinýma oč
Kreativita je fajn, ale realita vítězí. Když máte v obýváku postel s úložným prostorem a stůl na práci, barvy by měly být spíš tlumené, aby místnost nepůsobila přeplácaně. Já jsem si dala na stěnu vzorek tří odstínů a nakonec vyhrála světle šedá s nádechem lila. Zní to divně, ale ve výsledku je to jemné a nadčasové. A co je důležité: když jsem pak koupila nový koberec a polštáře, všechno do sebe zapadlo. Pokud se bojíte sáhnout po výrazné barvě, začněte ji používat jen na jednu stěnu. Nebo na dveře. Třeba tmavě modrý rám dveří v bílém obýváku je skvělý trik. Hlavně nespěchejte. Barvy v obýváku ovlivní, jak se v něm budete cítit roky fram. A to za pár dní testování sto
Když jsme se s partnerem nastěhovali do garsonky, měla kuchyně přesně tři a půl metru čtverečního. Linka ve tvaru L, stará lednice svíčky a bytové vůně místo na spaní jen skříňový gauč, který po rozložení zabral celý obývák. První týden jsem vařila s lokty u těla a každý hrnec jsem musela sundávat z plotny, abych otevřela zásuvku s příbory. Tehdy jsem si řekla, že se musím naučit, jak navrhnout malou kuchyň tak, aby byla funkční, a ne jen frustrující. Klíčem se ukázalo být využití každého centimetru, ale s rozmyslem. Nešlo o to nacpat tam co nejvíc, ale vybrat jen to, co skutečně potřebuji. A od té doby už se do malé kuchyně nikdy nevrátíme - alespoň ne s nepořád